V dobrém světle - Pardubice vs. Mora a Mora vs. Vary

Pardubice vs. Mora

Na 28. 10. připadá výjezd do Pardubic. Ideální den, ideální spojení, prostě vše nám hraje do karet a tak se na tento výjezd těším už dlouho dopředu a čekám, že vyjedeme v hojném počtu a opět předvedeme dobré představení, na které budeme dlouho vzpomínat. Plánujeme i choreografii, ta ale bohužel nevyšla, protože nám byla dodána zhruba polovina propriet, necháme ji tedy na jiný výjezd. Odjezd je naplánován na 14:18 a chvilku po jedné se začínají trousit první účastníci zájezdu. Začínají kolovat první lahve všeho možného a panuje výborná nálada. Na oslavu Dne vzniku samostatného československého státu s sebou bereme i fůru pyrotechniky, někteří to nevydrží a první oslavy probíhají už před naším nádražím. Na to s námi přijíždí slavit asi 8 policejních aut a aniž by vylezli ze svých povozů pomáhají a chrání až do odjezdu vlaku. Vlakem cestuje cca 150 lidí a jsem hrozně rád, že sólo vyrazilo jen pár lidí.

Ve vlaku pak teče alkohol proudem, pije se všechno od piv, přes rum, zelenou až po výbornou slivovici, začínají se zpívat první chorály, koulujeme se papírovými koulemi ze všeho, co bylo po ruce a panuje opravdu skvělá nálada. To se nelíbí některým cestujícím, pobavil zejména šišlavý pán, který vyhrožoval, že nás všechny nechá na další zastávce vysadit :-D Původně jsme měli zařízený zvláštní vagon a byl by klid, ale z ČD ráno přichází informace, že ve svátky tyhle vagony nevypravují, "obyčejní" cestující tedy mají ke své jízdence a jinak fádní cestě zdarma i nevšední zážitek, který je tvořen výborným hudebním doprovodem a nejrůznějšími sportovními aktivitami od improvizovaného volejbalu a přehazované až po vzpírání a cviky na hrazdě, za což můžou poděkovat našemu milému státnímu dopravci :-) S mírným zpožděním přijíždíme do Pardubic, před nádražím se šikujeme k pochodu na stadion, rozdává se pyrotechnika. Vycházíme, stále slavíme dnešní svátek, na oslavu odpalujeme všechny ohně a celou cestu oznamujeme svou přítomnost skandováním a slavíme i několika dělobuchy. Provází nás několik policejních aut, ale jejich role spočívá pouze v zastavování aut na křižovatkách, v tom pánové opravdu pomáhají :-) Před stadionem už čekají houfy PČR i městské policie, stranou si mě bere policajt v civilu a říká, že pyrotechnika je v Pardubicích zakázána, ale nijak to řešit nebudou, chce ale klid na zimáku a zároveň mi říká, že pokud tam uděláme bordel, tak na nás nastoupí pořádková jednotka. Nutno uznat, že se snaží jednat opravdu férově a zaručuje, že nás nebudou provokovat, jak jsme tomu často byli u policie svědky. Domlouváme se tedy, že poslední část oslav proběhne až na samém konci zápasu. Chvilku poté mě pobaví měšťák v civilu, který mi oznámí, že tím, že jsem se byl vychcat u stromu, jsem spáchal trestný čin veřejného pohoršení :-D Vevnitř snad poprvé probíhají alespoň symbolické kontroly, mně borec jen prohmatá kapuci, kdybych měl v kapsách granáty, tak je bez problémů pronesu. Pořadatelskou službu suplují i měšťáci, dávají lidem dýchnout a máme první nevpuštěné a vyvedené, několik lidí je policií z různých důvodů zadrženo a pouští je až několik hodin po hokeji. Sranda pak je, že dávají dýchnout i těm, kteří nepili nic nebo skoro vůbec a třeba mě, když jsem měl v sobě 5 piv a nějakou slivku, absolutně neřeší.

V hledišti se nás schází asi 250, sektor je narvaný a pár lidí je ještě ve vedlejším na sezení. Vědět o sobě dáváme už před zápasem, spíš se ale šetříme na začátek. Několika pokřiky se kupodivu ozývají i domácí. Před prvním buly si ještě s šálami nahoře střihneme i státní hymnu (když už slavíme ten svátek, tak pořádně!), se začátkem zápasu pak spouštíme náš úvodní chorál, až na pár jednotlivců fandí všichni a je to pořádný rachot! Fandí i domácí a musím uznat, že dnes na tribunách v zápasech s námi předvedli asi nejlepší výkon. I tak jsme ale v hledišti i přes početní nevýhodu lepším táborem my. Vůbec nám ale nepomáhají hráči, kteří dnes hrají opravdu katastrofálně… My fandíme nepřetržitě, tleskáme, poskakujeme, odpovídáme si, prostě se fanděním parádně bavíme, takhle to má vypadat!

O přestávce valíme kouřit ven, někteří se posmívají domácím, ti nijak nereagují. Když jdu ven, zastavuje mě velitel měšťáků, že brali několik našich a odvezli si je, a ať na ně prý nečekáme, že si je tam nechají přes noc. Najednou začne provokovat jeden mladý měšťák, že čekal z Olomouce větší frajery, když mu říkám, ať sundá odznak, že mu venku ukážu frajera z Olomouce, tak nereaguje. Když jdu pak zpátky dovnitř, tak zůstávám v šoku, protože se mi jak ten provokatér, tak velitel měšťáků oba OMLOUVAJÍ, že to přehnal.

Ve druhé třetině pokračujeme na tribunách v dobrém představení, fandíme téměř nepřetržitě. V polovině zápasu přichází naprosto zasloužený gól v naší síti, na fandění to má ale vliv minimální a stále je to parádní a ve výborném výkonu pokračujeme až do konce třetiny.

Zkraje třetí části dostáváme další gól, což už s některými trochu zamává a náš výkon jde o něco dolů, většina však rychle pochopí, že bude lepší fandit s ostatními než stát jak pecky a nervovat se a rozčilovat výkonem hráčů na ledě. Ti mimochodem hrají opravdu tragicky, když se občas otočím, tak mi někteří nepřijdou jako hokejisté, ale jako baletky, samostatnou kapitolou jsou pak naše střídání, kdy jsme v každém zápase minimálně jednou vyloučeni za hraní v 6, občas i více, lidech (teď jsem si vzpomněl na zápas v Litvínově v minulé sezoně, kdy naši šli do brejku, někteří do toho střídali a v jednu chvíli jsme hráli i v 8 :-D). S blížícím se koncem zápasu je to na ledě marnější a marnější, hráči zapnou až asi v posledních 3 minutách, na to reagujeme i my a ženeme je k vyrovnání, výsledkem je ale pouze snížení Míry Holce. S koncem zápasu se rozhodujeme uskutečnit poslední část oslav dnešního svátku, vytahujeme sektorovku (která je mimochodem v národních barvách :-) a odpalujeme pod ní několik stroboskopů. Zároveň s tím, pro lepší efekt, je zapálena pardubická šála, která je ale poměrně rychle uhašena. Správné vlastenecké cítění ale asi nemají domácí, kterým se naše oslavy pranic nelíbí a téměř jako jeden muž vyzývají přítomné policisty, aby nás vyhodili ven. Tohle je také mimochodem jejich nejhlasitější projev za celý dnešní zápas :-D Nutno však uznat, že část normálně myslících pardubických, asi tak 10 lidí, spouští „nechte fanouška“. Pak nás „pořádková jednotka“ symbolicky tlačí ven ze stadionu, mladý měšťák, který byl vyzýván, ať jde ven, vyhrožuje několika lidem teleskopem, prostě sranda. Jeden náš fanoušek dostává za napadení pořadatele (dal mu klasickou herdu do zad) a neuposlechnutí výzvy pokutu 5 litrů. Po zápase mě opět oslovuje policista v civilu, chce cosi řešit, ať zůstaneme u stadionu, na to mu říkám, že bude pro všechny asi nejlepší, když nás nebudou držet u zimáku a pustí nás na nádraží, že nám v podstatě o nic jiného nejde, s čímž nakonec souhlasí. Poté zjišťujeme, že někomu zbyla ještě nějaká pyrotechnika, oslavy tedy neplánovaně pokračují ještě po cestě na nádraží. Až na několik provokací a slovních přestřelek se už do nástupu do vlaku nic neděje a opouštíme Pardubice. Ve vlaku je ta stejná průvodčí, co s námi jela už na cestě do Pardubic a je stejně nadšená, že má tu čest jet opět s námi, jako my, nadšení jsou i někteří naši spolucestující :-D Ve vlaku se pak opět popíjí lihoviny všeho druhu, nálada je stále perfektní, někteří spotřebovávají nakoupené zásoby, jiní pak využívají pohostinnost jídelního vozu. Po cestě se pak dozvídáme, že byli propuštěni všichni naši zadržení a pojedou pozdějším vlakem, což řádně oslavíme.

Sváteční výjezd do Pardubic se povedl na výbornou, věřím, že drtivá většina se výborně bavila ať už na cestě, tak přímo v Pardubicích, a odnese si z tohoto výjezdu spoustu nezapomenutelných zážitků. Po zápase se samozřejmě strhla davová hysterie, padaly zaručené informace, že jsme o šálu obrali šestileté dítě, později upřesněno na pětiletou holčičku, že jsme otrávili půlku stadionu, že jsme zmrzačili minimálně jednoho pardubičáka, téměř se divím, že se neobjevily informace o tom, že jsme někoho zabili. Ne, nic z toho se ve skutečnosti nestalo, nemrzačíme lidi na potkání a děti o šály opravdu neobíráme. My jsme si jen výborně zafandili, parádně se bavili a ukázali se (obzvlášť v některých momentech) v opravdu dobrém světle!

P. S. Než jsem dopsal report, vyšel na Pardubickém a později i na Olomouckém deníku článek, že za všechno můžou fanoušci fotbalové Sigmy, kteří jeli s námi. No, pan pisálek má evidentně přehled a ví, o čem píše :-D Ne, teď vážně, nechápu, proč se jakýkoliv bordel vždycky svádí na fotbalové fanoušky, my jsme Mora, ne Sigma, tudíž za vše, co se na výjezdech stane, jsme odpovědní jen a jen my, nikdo jiný! Co se týče popisování té pyrotechniky, zase je to jenom hysterie, kterou šíří buď lidi, kteří tomu absolutně nerozumí, zaměňují stroboskopy se světlicemi a dýmovnicemi, nebo lidi, kteří tam nebyli a ví to od někoho, kdo zná někoho a ten zná někoho, kdo u toho byl. Tohle je k zblití, pokud nevíte, nerozlišíte od sebe stroboskop a dýmovnici, nebyli jste tam, tak se absolutně zdržte veškerých komentářů k tomu, co se v Pardubicích stalo! Všichni jsou vždycky nejchytřejší na internetu, nikdo si nedokáže s nikým vyříkat nic narovinu, k pobavení jsou také komentáře pardubických na facebooku pod fotkou našeho fanouška zapalujícího šálu, jak by mu dali do držky apod. Měli příležitostí dost a dost, nevyužili je a tohle vypisování na internetu tak maximálně pobaví, někoho třeba nasere, ale jinak je naprosto k ničemu.

P. P. S. Co se týče toho, co se v Pardubicích doopravdy odehrálo, jak už je psáno v reportu, po cestě se odpalují nějaké mořské světlice a dělobuchy, na stadionu je pak odpáleno několik stroboskopů (pro neznalé, ty blikají a vydávají trochu kouře, nic, z čeho by se někdo mohl udusit nebo přiotrávit, na fotkách to vypadá, že je tam dýmu jak prase, ale zkuste ve tmě vydechnout kouř z cigarety proti světlu, taky to bude vypadat úplně jinak než když ho vydechnete za světla ;-) Oproti fantasmagorickým scénářům, které se po zápase vyrojily na internetu a které přiživují hlavně lidi, kteří tam vůbec nebyli, se ve skutečnosti nikomu nic nestalo, zatímco veškeré články z nás dělají téměř vrahy a pojídače dětí. Třeba vyjádření pana Jiřího, kterého mimochodem pardubičtí oslavují jako hrdinu, takového novodobého Herkula či Achillea, který tvrdí, že se na něj sesypalo 30 lidí – kdyby se na něj opravdu sesypalo 30 lidí, tak by určitě nedopadl tak dobře, že by ještě mohl dávat rozhovory novinářům. Jasně, vběhnout tam chtělo odvahu, ale dostal maximálně herdu do zad a v novinách se z toho udělá pomalu lynčování. Z toho plyne poučení, nevěřte všemu, co si někde přečtete, většinou je to dost zveličené ;-)

Mora vs. Karlovy Vary

Když si koupím lístek a obcházím zimák ke „svému“ vchodu, míjím houf asi 40 příslušníků PČR, hledím na ně s otevřenou hubou a hledám fanoušky hostů, protože jsem v tom, že jich asi přijelo dost, když se pořádají takovéto manévry. Fanoušci hostů ale žádní nepřijeli, ty manévry jsou tedy kvůli nám, asi policejní „experti na extremismus a násilí na sportovních utkáních“ očekávají, že něco uděláme i doma. Proč, to netuším, přece si nebudeme dělat bordel na vlastním stadionu.

Mnozí čekali z tohoto víkendu 6 bodů, porážka v Pardubicích ale udělala dost velkou čáru přes rozpočet, proto, pokud chtěli hráči mít po reprezentační přestávce alespoň trochu klid, museli bezpodmínečně porazit Vary za 3 body. Nervozita je patrná i na tribunách, v kotli je o dost méně lidí než obvykle, ze začátku je to dobré, ale s postupujícími minutami, kdy naši trefují tyčky, břevna nebo z metru přestřelují prázdnou bránu, je support horší a horší. Nějak to doklepeme do konce první třetiny a o přestávce si říkám, že bude potřeba lidi nějak nabudit a přemýšlím jak. Nakonec to není potřeba, na začátku druhé části je to docela dobré, atmosféře paradoxně pomáhají jak rozhodčí, kteří za stejné zákroky vyhodí naše, ale hosty ne, a sami hosté, kteří při každé kontroverzní situaci nekonečně diskutují s rozhodčími. Zápas se láme v přesilovce 5 na 3, kdy dáváme první gól, který ani nestihneme doslavit a v pokračující početní výhodě přidáváme i druhý. Ten už oslavíme pořádně, zaskáčeme si, odpovídáme si s celým stadionem, dáváme i novou odpovídačku. Pak mi kdosi říká, že dáme vlnu, nejdřív si říkám, že za stavu 2:0 je to možná trošku předčasné, ale pak si říkám však co, po dlouhé době vedeme o 2 góly, lidi jsou nažhavení, tak ji tedy rozjíždíme a vlna několikrát oběhne náš zimák, je to super! Těsně před koncem druhého dějství přidáváme ještě jeden gól, jehož autorem je Roman Rác, ten pořádně oslavíme, protože je to jeho první gól, který dal po jeho zranění/nezranění, peripetiích s naším milovaným generálním manažerem, druhé lize a opětovném návratu do sestavy.

Třetí třetinu si užíváme naše vedení a už pomalu slavíme vítězství, protože to nevypadá, že by se hosté ještě na něco zmohli. Závěr zápasu ještě (kromě toho, že si nás točí kriminálka) okoření bitka mezi Mírou Holcem a Dvořákem z Varů, po které vyvoláváme našeho borce, který je tím evidentně hodně potěšen :-) Zápas pomalu končí, klukům poděkujeme za vítězství a společně si zaskáčeme. Jako prvního vyvoláme Juraje Mikúše, který objede kolečko a zatleská tribunám, dále vyvoláváme Míru Holce, ten ale nikde, proto ho vyvoláváme stále dál, řveme jako tuři, až nakonec vysmátý vyjíždí z kabiny, udělá kolečko a skočí rybičku do mantinelu pod kotlem. Pak samozřejmě vyvoláme našeho showmana Braňa, který předvedl jednu z dosud nejlepších děkovaček, při které se většina stadionu směje, až se za břicho popadá :-D

Tento zápas se vydařil jak na tribunách, tak konečně i na ledě, nebyly to takové nervy jako v předchozích zápasech a na lidech bylo vidět, že si to mnohem více užívají. Po Pardubicích jsme se tedy ukázali v poměrně dobrém světle i dnes.

Na zápase jsme rovněž vybírali na výroční choreo a vybíráním společně s prodejem našich fanouškovských předmětů (dnes byly v nabídce, samolepky, trička a zbývající šály a čepice) se podařilo „utržit“ 9.306 Kč, všem, kteří přispěli, mockrát děkujeme!

A ještě na závěr, jen pro pořádek, o názvu reportu jsem měl jasno už po Pardubicích, nijak to nesouvisí s článkem zveřejněným v Pardubickém deníku.