Megafon nepatří na stadiony, je to totiž nebezpečná zbraň! - Zlín vs. Mora a Mora vs. Vítkovice

Zlín vs. Mora

Do Zlína chceme vyjet autobusem, ten se na úterním zápase solidně plní a nepochybujeme, že na pátečním zápase s Hradcem se zaplní, přemýšlíme i o druhém, ale kudlu do zad nám vráží viróza našich hráčů, kvůli které je odložen jak páteční zápas s Hradcem, tak ten nedělní se Zlínem, který je přeložen na úterý na 17:30. To je hrozně narychlo a většina lidí se odhlašuje s tím, že neví, jestli bude v týdnu moct. Autobus se nakonec neplní, zato dáváme dohromady alespoň několik aut a kolem třetí vyrážíme hromadně od zimáku. 

Po cestě se trochu trháme a chvilku před pátou se znovu scházíme na parkovišti pod zlínským stadionem. Bereme z aut věci a spěcháme ke stadionu. Tady už nás čeká nastoupená sekuritka a říkají nám, že ohledně bubnu a megafonu máme počkat na jejich „náčelníka“. Ten přichází prakticky ihned a sděluje nám, že megafon nám vzít nepovolí. Nato se strhne hádka, náčelník se ke mně staví asi na 15 centimetrů a já přemýšlím, jestli mu za ty jeho arogantní kecy nemám dát čelo. Neustále opakuje, že jsme tam minule udělali bordel, když mu argumentujeme, že jsme tam těžko umlátili někoho megafonem, tak si neustále mele svou. Na to, jestli mají zakázaný megafon i domácí mi odpoví, že my jsme tam na návštěvě, když mu na to řeknu, jestli pro hosty platí jiný návštěvní řád než pro domácí, zní jeho odpověď, ať si na něho stěžuju, že se jmenuje Šolc. Na to mu říkám, že mu na nějakou stížnost seru, co bych z toho měl. Pak se mi poněkolikáté pokouší vytrhnout megafon z ruky a já ho naposledy varuju, ať na něj nesahá, načež radši o krok ustoupí. Pak nám velkoryse nabízí, že nám megafon uschová u sebe v kanceláři, na to mu odpovídám, že když vidím, jaký je křivák a ubožák, tak ho radši zanesu do auta. Pak mi vyhrožuje, že jestli ho budu urážet, tak mě příště nepustí na stadion… Asi má doma zlou ženu a takhle si to kompenzuje… Jelikož mám už odtržený lístek, říká mi, že tam na mě osobně počká. Jdu tedy zanést megafon do auta a po tomto výstupu se mi upřímně zpátky vůbec nechce, je mi z toho doslova na blití. Pak si ale říkám, že přesně o tohle mu jde, tak se po chvíli sezení v autě rozhoduju jít zpátky, ale jdu velice pomalu a říkám si, ať je tomu čurákovi aspoň pořádná zima když tam na mě čeká.

Při prohlídce jsem prohmatán jak na prdeli, tak na kulích, očekávám už jen kontrolu tělesných dutin a mám podezření, že sekuriťák asi bude skrytý gay, protože se na mě ještě téměř láskyplně dívá. Na stadion se po tomto nevšedním zážitku dostávám asi 6 minut před koncem první třetiny, jsem dost zklamán naším počtem, ale sestava je to opravdu výborná, z nějakých 60 lidí nás fandí 59, ten jeden nefandící je tajnej. Když se ve druhé třetině roznese zpráva o tom, že je mezi námi, začneme si z něho dělat prdel a zní pokřiky typu „jenom tajnej, odpovídá“, „kdo neskáče, ten je tajnej“ atd. :-D Naši zase hrají na hovno, takže si z toho dnes spíš děláme prdel a zábava je to opravdu náramná. Na zlínském zimáku to také šíleně klouže, jeden z našich spílá domácím na protější tribuně tak vehementně, že při tom padá, další pak uklouzne na záchodě, a jak se snaží čehokoliv zachytit, podaří se mu rozbít sklo, pro což nemají pochopení přítomní strážníci městské policie a dva naše fanoušky na začátku třetí části vyvádí. Pak dáváme gól na 2:1, v sektoru panuje velká radost, znovu se snažíme hráče vyhecovat k vyrovnávacímu gólu, ten bohužel nepřichází a vzápětí zlínští dávají opět po chybě naší obrany gól na 3:1. Někteří jsou z toho jako opaření a chvilku nám trvá dostat se zpátky do tempa. Na konci zápasu jsou pak z dnešního výsledku někteří tak rozčarovaní, až je musím zjebat a zeptat se, na co mají ruce, že hráčům aspoň zatleskáme, protože jak jsem psal v úvodu, že hráli na hovno, v průběhu zápasu se to změnilo o 180 stupňů a minimálně bod si za dnešek zasloužili, stačilo jen proměnit šance, které byly… Zápas pískali pánové Hribik s Pešinou, Hribik už poněkolikáté příjemně překvapil, zato Pešina pískal jako čurák.

Po zápase jsme opět zcela proti veškeré logice drženi v sektoru, není co slavit a tak musíme sledovat domácí děkovačku, odchod domácích ze stadionu a čekáme a čekáme. Když se ptám místního náčelníka, proč nás nepustili rovnou, když jsme všichni auty, říká mi, že postupuje jako vždycky, že nebude nic měnit jenom proto, že jsme přijeli auty…

Co se týče domácích fanoušků, byla to zase bída, když se k nim připojily při některých chorálech alespoň potleskem okolní tribuny, bylo je celkem dobře slyšet, jinak nic moc a troufám si říct, že i přes náš dnešní bídný počet jsme na tribunách byli o něco lepší. Trochu nechápu, že Zlín je na výjezdech docela solidní a doma to vypadá, jak vypadá.

Po tomto zápasu si říkám, že by týmu určitě přispělo nějaké oživení kádru, něco jako loni příchod Franty Skladaného a Petera Húževky, protože hráči jsou jakoby zakonzervovaní a i když se snaží, tak ze sebe prostě nějak víc vymáčknout nedokážou. Naštěstí si to uvědomují i v klubu a výměnou za Davida Ostřížka, který asi nepodával takové výkony, jaké by sám chtěl a jaké se od něj čekaly, k nám ze Zlína putuje Roman Vlach.

Mora vs. Vítkovice

Další zápas nás čeká doma proti Vítkovicím a já mám stále v živé paměti ten minulý u nás, kdy nás už po několikáté tuto sezonu dost zařízli rozhodčí. Ono vůbec s těmi rozhodčími a potažmo svazem je to letos docela zajímavé, prvních pár zápasů pravidelně pískali rozhodčí typu Hradil, Mrkva, Lacina, Pešina, kteří nás řežou už od dob první ligy, stejně tak třeba za pyro hostů dostanou ostatní kluby napomenutí, protože nebyl narušen průběh zápasu a šlo o první prohřešek sezony, náš klub pak za mnohem menší bordel, než jaký jsme třeba udělali my v Pardubicích, slízne okamžitě pokutu, i když to také nenarušilo průběh zápasu a byl to první prohřešek v sezoně. Když se nad tím člověk zamyslí, tak si často až říká, že někdo nahoře na svazu nás asi nemá rád, že jsme v extralize asi nechtěným týmem. Samozřejmě neříkám, že díky tomu jsme tam, kde jsme, to mnohem více ovlivňuje naše neproduktivita a chyby v obraně, ale určitě to k pohodě v kádru nepřispívá.

U těch rozhodčích jsem se zastavil záměrně, protože když slyším, že dnes píská Pešina, který nás řezal v posledním zápase ve Zlíně, společně s Lacinou, který nás řeže zápas co zápas a loni byl dokonce vetován, dělám si prdel, že se ani nemusí hrát a můžeme jít domů, protože výsledek je víceméně předem jasný.

Ta desetidenní pauza od posledního domácího zápasu je znát, lidi jsou natěšení a od začátku zápasu snese náš support velice přísná měřítka, i hráči podávají zase ten poctivý bojovný výkon, kterým se prezentovali loni, dohrávají souboje, lehají do střel, takhle to má vypadat! Odměnou jak hráčům, tak tribunám za dobrý výkon v první třetině jsou hned 2 góly v jejím závěru, po kterých se slaví jako o život. Druhá třetina už je o něco horší jak na ledě, tak v hledišti, lidi musím chvílemi doslova buzerovat, abychom navázali na výkon z první části. Změna pak nastává ve třetině třetí, kdy hned zkraje odskakujeme na 3:0 a je zdá se rozhodnuto. Pak zkusíme i vlnu, ta se docela daří a několikrát objede tribuny našeho zimáku, čekal bych ale, že se do ní zapojí více lidí, někteří v té zimě asi přimrzli k sedačkám… S postupem času už slavíme naše vítězství, ke konci po gólu na 5:0 znovu vyzíváme celý stadion, aby si s námi zaskákal, bohužel většině lidí se nepodaří včas odlepit svá pozadí přimrzlá k sedačkám a skáče s námi pouze několik jednotlivců. Po zápase si užijeme děkovačku, vyvoláme Juraje Mikúše, který dnešní zápas zpestřil vyhraným pěstním soubojem, a Braňa Konráda, který nejdřív dělá hvězdy a pak se z kotoulu snaží chytat vyhozenou vyrážečku, což se mu napotřetí podaří.

Vítkovicích dorazilo mezi 80 – 100, jsou vedeni spíkrem a párkrát za zápas je i slyším. Nenechají se zahanbit ani v urážkách a oplácí nám stejnou mincí.

Dnešní zápas se podařil na výbornou jak klukům na ledě, tak i nám v hledišti, kéž by to takhle na obou frontách vypadalo častěji. Po zápase vyrážíme náš úspěch pořádně oslavit, pije se jako o život a nálada je zase po nějaké době výborná. On je i obrovský rozdíl jít na pivo po vyhraném a prohraném zápase, tak doufejme, že těch prvních případů bude opět přibývat!